Star Wars: Knights of the Old Republic

Vzhledem k provázanosti obou dílů a mnoha společným znakům mají obě recenze úvodní část totožnou.

Situace v galaxii je podobná té, již známe z filmové hexalogie odehrávájící se o několik tisíc let později. Republika jako víceméně demokratické ekonomicko-politické uskupení, které združuje většinu známých světů a snažící se zajistit všeobecnou stabilitu a prosperitu, je jako snad po celou dobu své existence vnitřně nestabilní. Řád Jedi, který vždy plnil úlohu ztmelujícího prvku, je po minulé občanské válce ještě oslaben, jeho rytíři pronásledováni a Republice neschází mnoho k tomu, aby se rozsypala jako domeček z karet.

Co její dějiny pamatují (a možná ještě mnohem déle), trvá konflikt mezi dvěmi mocenskými skupinami – Sithy a Jedi – kteří se liší v přístupu k životu, ale též Síle, energii, jež prostupuje všemi živými tvory ve vesmíru. Stvoření citlivá na Sílu ji dokáží ovládat a způsob nakládání s ní odráží hodnoty náležející té které straně. Zatímco děj filmových Star Wars využívá pouze tohoto poměrně schematického rozdělení na „dobré“ a „zlé“, svět KotOR zjednodušený pohled na svět komplikuje. Učení Jedi a Sithů jsou si protiklady, dvěmi póly, které ve své absolutnosti možná znamenají dobro a zlo, jenže je mezi nimi tolik prostoru, který spolu s lidským faktorem tvoří změť vztahů, v níž je těžké se orientovat a rozlišit, co je správné a co nikoliv.

Mandaloriané, rasa žijící pouze bojem a válčíčí jen pro potěšení a především čest z bitvy, poznenáhlu začali napadat a ničit světy poblíž hranic Republiky. Nejdříve za ní, ale když tato nijak nezareagovala, osmělili se a rozhodli otestovat pevnost tohoto letitého svazku ohněm. Zoufalá Republika, neschopna čelit nepříteli sama, se obrátila s žádostí o pomoc na Radu Jedi, která musela rychle učinit nejzávažnější rozhodnutí své historie – zatímco její kodex velí k pečlivému uvážení a neukvapenosti v reakci na tuto hrozbu, situace si žádá okamžitého jednání a přirozená touha rytířů vychovávaných ke konání dobra je vyrazit pomoci nevinným v boji proti mandalorianům. Jednota Jedi je najednou pryč, učení, které jim bylo po takovou dobu oporou, nesposkytuje uspokojivou odpověď a dochází k rozštěpení Řádu – zatímco Rada Jedi a větší část rytířů vyčkává, druhá – vedena přáteli Revanem a Malakem – vyráží vstříc bojům a svou válku nakonec dovádí do vítězného konce. Bohužel rozpor z minulosti se ještě více prohloubil a vzbouřenci proti rozkazu Rady se obrací proti ní samotné a vypukne další válka Jedi a Sithů, jako už mnohokráte v minulosti.

Toto všechno se odehrálo ještě předtím, než se hlavního hrdiny ujmete vy, ovšem důležitost těchto událostí souvisí se zvláštním charakterem vyprávění příběhu, který oba KotORy využívají. Téměř všechno ve hře se točí právě kolem tohoto klíčového dilematu Rady Jedi, zda měla zasáhnout či nikoliv, a kolem osobností rytířů, kteří jejího rozhodnutí nedbali, vzali odpovědnost na svá bedra a nakonec se obrátili proti svým starým Mistrům a celé Republice, za což pak museli nést následky, ať už ze strany okolí nebo svého svědomí. Jednou rovinou hry je pak to, co konáte Vy jako hlavní postava, a druhou to, co se již událo – jako byste byli vysláni na pouť za poznáním napříč galaxii, která by vám měla umožnit udělat si vlastní názor na tyto otázky. Ostatně vaše kroky budou nejednou kopírovat činy, jež se nedávno odehrály a o nichž vám všichni okolo vypráví – jako by někdo zkoušel, zda jste si ze svých minulých činů vzali ponaučení, nebo budete opakovat tytéž chyby.

Pamětihodnými momenty jsou setkání s různými civilizací zapomenutými kmeny, kdy po částo nesnadném získání jejich důvěry vám šaman povypráví po celé věky ústně z generace na generaci předávanou historii, která pochází ještě z „velkých časů, kdy jejich kmen vládl světu“ a vy s úžasem zjistíte, s jakou přesností tahle nicotná historka malé komunity někde na zapomenutém ostrově v moři zapadá do obrovské skládačky historie galaxie. KotOR se tak opírá o nebývale pevné základy, které jsou propracované a promyšlené v míře, již u filmů není možno najít, přesto nechávají značné prostory pro doplnění souvislostí ze strany hráče – co by to byly za dějiny, kdyby na všechno odpověděly jasně a srozumitelně?

Příběhy obou her se odehrávají brzy po sobě a pozadí jim tvoří tyhle události, které zapříčinily současný stav, s nímž se vypořádáváte. V jeho rámci se každý díl blíže soustředí na něco trochu jiného, v jeho vyprávění je však společný prvek – neexistence objektivně zhodnotitelné skutečnosti. Rozkol v učení Jedi, rozhodnutí Rady, obrácení se rytířů proti Republice… tolik zásadních otázek, jenže nikdo jasně neodpoví, co bylo správně, kdo a proč udělal chybu, co by se stalo kdyby… Při své pouti budete rozmlouvat s mnoha aktéry všech stran, ať už Jedi, mandaloriany nebo zdánlivě nestrannými pozorovateli, stanete na plenetě, kde došlo k obrácení Revana a Malaka k sithskému učení, a mnoho dalšího. Každý z účastníků má svůj názor podpořený bohatými zkušenostmi, zároveň ale zakalený subjektivním pohledem pouze jedné strany konfliktu. A na to, jaká je či byla skutečnost, si budete muset odpovědět sami. Právě od toho tahle cesta je.

Hlavní devizou Star Wars je podmanivé universum zabydlené desítkami odlišných a originálních ras se svými vlastními jazyky, kulturami a mentalitou, každá planeta má pak jedinečnou atmosféru a charakter. Převedení tohoto světa do počítačové podoby se povedlo na výbornou, zachoval si dospělejší ráz staré filmové ságy a v propracovanosti svou předlohu výrazně překonává. Pohybujete se sice povětšinou v oblastech, které jsou kolonizovány nadplanetárními společnostmi a zasaženy probíhajícími nepokoji, přesto si místní světy uchovaly mnoho ze svého specifického kouzla. Na většině z nich se odehrává nějaká lokální obdoba galaktického konfliktu, jejímž vyřešením můžete ovlivnit globální události, najdete zde ale i oblasti po staletí ukryté v ústraní. Osobně miluji prostředí sešeřelých kantýn, kde za hudby živé bithské kapely tančí twi’lecké tanečnice, v koutech u stolků posedávají klábosící cestovatelé ze všech koutů galaxie, u dveří postává tajemný cizinec a zvědavě prohlíží celý sál, a já mohu procházet mezi nimi, ptát se na jejich zážitky, dle chuti hrát pazaak či se zůčastnit závodů na kluzácích (obě tyto kratochvíle jsou mimochodem pořádně návykové). Všechny rasy jsou namluvené jejich vlastními jazyky a i když jde jen o několik cyklických smyček, uvěřitelnosti napomáhají ohromně. U mnoha z nich je tu více, tu méně nastíněna jejich historie, nejedná se ale o sáhodlouhé eposy a vypíchnuty jsou spíše ty části související s příběhem.

Právě lokace, jež navštívíte, jsou jednou z nejlepších složek hry. Jejich zmíněná jedinečnost je tvořena mnoha prvky, od grafiky přes jednotlivé rasy, jejich namluvení až po výborně zapadající zajímavé questy, ale má v sobě navíc i nějaký emocionální náboj. Nezapomenutelný je moment, kdy v jedné hrobce první ze Sithských Pánů, už po staletí skryt za mnoha pastmi a chráněn svými droidy sloužícími mu již zaživa, obklopen zbytky svého pozemského bohatství, přemítá a lituje bláhových skutků Temné strany, konečně ulehne v pokoji poté, co mu ukážete cestu Světla. Jako by celou dobu čekal právě na Vás. Jeho překrásný hlas mi zní v uších ještě teď. Podobných okamžiků je zde spousta a s vyjímkou Planescape: Torment nepamatuji hru, jež by mě takhle dokázala zasáhnout.

Herně mi KotOR svým způsobem připomíná jednu z minulých her studia BioWare, Baldur’s Gate. Máte před sebou rozsáhlý svět, který můžete mezi příběhovými posuny relativně svobodně prozkoumávat, v porovnání s hrami na to specializovanými jde však o volnost spíše iluzorní. Po většinu herní doby máte možnost nezávisle cestovat jen mezi několika planetami a libovolně na nich plnit úkoly, přesto mě přepadával velmi příjemný pocit ztracení se ve světě, v němž jsem pouze malý tvor a on funguje nezávisle na mně. Ač se neustále dozvídáte nové informace související s vámi a vůbec děním okolo, se samotným ústředním příběhem se setkáváte spíše nepravidelně a ne zase tak často. Mnohem více času zabere plnění vedlejších questů a dobrodružné výpravy do neprobádaných končin. Co ztrácí na kvantitě, vynahrazuje kvalitou, protože scénář je opravdu mistrovský a obsahuje několik momentů, na něž budete ještě dlouho vzpomínat. Točí se především kolem onoho rozhodnutí Rady, okolností, za nichž Revan a Malak podlehli Temné straně a identity člověka obecně. Je dramatický, dojemný, s mnoha zvraty, které ale nejsou přitažené za vlasy, nýbrž mají zapuštěny kořeny velmi hluboko v herním prostředí a před jeho propracovaností lze jen smeknout.

Podobnost s Baldur’s Gate mi bohužel evokují i věci méně povedené. Výše jsem zmínil určité vymanění se z černobílého pohledu na svět, možnosti různého řešení herních situací však značně pokulhávají. Je zde sice několik questů odhalujících schopnosti autorů, které převrací veškeré účelové vnímání úkolů naruby a nejen, že nelze poznat, které řešení vede k Světlé a které k Temné straně, často ale Republice napomůže „zlé“ řešení situace a Sithům zase „dobré“. U podobných úkolů je nezbytné rozhodovat se podle svého svědomí, resp. svědomí vaší postavy, zvažovat všechna pro a proti a nad takovým morálním dilematem můžete strávit i desítky minut. Tyto případy jsou bohužel v menšině, i když jde nezřídka právě o úkoly důležité; většina těch obyčejnějších má ale často pouze 2 schematická řešení pomož/zabij, samozřejmě ohodnoceny body příslušné straně Síly. Stejně tak v dialozích vedou rozdílné možnosti až příliš často ke stejným výsledkům. Jisté nevyužití potenciálu je patrné i u vašich společníků, kteří jsou svými charaktery a životními příběhy velmi odlišní a nabízí vám různé náhledy na dění okolo, jsou však zpracováni jen dosti povrchně. Každý má svůj příběh, který vám postupně odvypráví, vaše možnost je ovlivňovat ale není až na pár vyjímek velká.

Motorem KotORu je systém d20, jenž kromě šesti obligátních vlastností umožňuje volit mezi širokou škálou odborností (počítače, opravování, přesvědčování), schopností (ovládání zbraní) a Sil (blesky, léčení…), což vzhledem k tomu, že podobnou paletou oplývají vaší protivníci, slibuje propracovaný zážitek. Obtížnost hry a AI nepřátel je ale natolik nízká, že vás vůbec k efektivnímu využívání schopností svých postav nenutí a souboje jsou spíš jednoduchou akční rubanicí bez potřeby většího taktizování, k němuž možnosti vývoje postavy vybízí. Jednotlivé specializace jsou navíc nevyvážené, světelné meče jasně dominují a veškeré ostatní zbraně se s nimi nemohou srovnávat. Vzhledem k potenciálu systému a množství času, které s nimi strávíte, je nutno provedení soubojů vnímat jako slabinu. Na druhou stranu za chytré považuji dělení Sil podle jejich povahy na Síly světlé a temné strany, které si odebírají množství bodů Síly v závislosti na vašem přesvědčení. Jak je technické zpracování graficky povedené, je v něm mnoho chyb. Hra se často hroutí do windows a umělá inteligence jak nepřátel, tak především vašich druhů je tragická a mnohokráte jim budete spílat nejhoršími jmény. Zasekávají se za překážky, útočí na zcela nelogicky postavené nepřátele, občas neposlouchají příkazy… dosti již toho. Množství technických obtíží se ovšem, zdá se, liší případ od případu, takže můžete mít štěstí.

Po herní stránce bylo očividnou snahou nabídnout co nejpříjemnější a nekomplikovaný zážitek. Příběh dynamicky ubíhá, stále se něco děje a nehrozí riziko zákysu. Dle mého však byli autoři v tomto směru až příliš horliví, neponechali téměř žádný prostor pro samostatnost, která je ale jedním ze základních elementů dobrého dobrodružství. Všechno je vám naservírováno až pod nos, neustále jste postrkáváni správným směrem a ani snadné souboje nepředstavují žádnou výzvu. Jako zpestřední kromě už zmíněných nepovinných meziher narazíte i na poměrně velký počet hádanek či rebusů, především matematického a logického typu, i ty jsou však až příliš jednoduché a adventurní úrovně zdaleka nedosahují. Dovedu si představit nemálo změn, které by udělaly výsledek ještě lepším, i tak se v mém osobním RPG žebříčku řadí mezi špičku, především díky vynikajícímu příběhu a živoucímu Star Wars světu.